World Economy

1. Hospodstv svta

2. Obecn systm svtovho hospodstv se vytvoil vzjemnm propojenm nrodnch ekonomik jednotlivch zem svta prostednictvm mezinrodnch integrac zkladn pedpoklady jeho rozvoje jsou svtov ekonomick organizace, svtov trhy a finance, mezinrodn dlba prce

3. Rozdlen ,, SEVER- ekonomicky rozvinut stty ,,JIH - zbytek Asie, Afriky, Latinsk Amerika, Polynsie, Mikronsie a Melansie TVRT SVT ASIJST DRACI

4. 10 nejvtch svtovch ekonomik (2007) 1. USA 13 860 mld.USD 302 mil. obyv. 2. na 7 043 1 318 3 . Japonsko 4 035 128 4. Indie 2 965 1 132 5. Nmecko 2 833 82 6. Velk Britnie 2 147 61 7. Rusko 2 076 142 8. Francie 2 067 62 9. Brazlie 1 838 189 10. Itlie 1 800 59 celkov HDP pepoten na paritu kupn sly, v miliardch USD 40. Norsko 257 5 41. R 249 10 42. Rumunsko 247 22

5. jdrov oblasti - hospodsk centra, kde se sousteuje hospodsk moc; obyvatelstvo ije ve velkomstech ; hust dopravn s a intenzivn transport osob a nklad Periferie - okrajov oblasti s tradinmi formami hospodaen mn zalidnn

6. HNP = HRUB NRODN PRODUKT = souhrn hodnot vytvoench nrodnm kapitlem danho sttu v 1 roce (tzn. i nae firmy v zahrani) nejvy m Monako HDP = HRUB DOMC PRODUKT = hodnoty vytvoen na zem danho sttu v 1 roce (pouze ve na zem R) tvo jej 3 typy ekonomiky : a) agrrn - pevldal ped nstupem prm. revoluce; jedn se o samozsobitelsk hospodaen; minimln loha trhu b) industriln - vedouc postaven prmyslu a stavebnictv v HDP i zamstnanosti; od 2. pol. 19. st. do 1. pol. 20. st. V Evrop, sev. Americe, Japonsku, Austrlii a Rusku c) postindustriln - rychl nrst nevrobn sfry; vdecky nron obory na vzdln, vzkum a vvoj; na 1. mst ve slubch je USA souasn svtov hospodstv m prmyslov- zemdlsk charakter ; podl zemdlstv kles vlivem rozvinutch trnch ekonomik

7. Zem s nevym rstem HDP (2007) 1.zerbjdn 31,0 % 2.Vchodn Timor 24,0 3.Angola 16,3 4.Sdn 12,8 5.Rovnkov Guinea 12,7 6.na 11,4 7.Kypr 10,6 8.Armnie 10,5 9.Lotysko 10,3 10.Gruzie 10,0 R 5,7 % Chud zem = velmi nzk HDP - proto jakkoli vkyv se projev velkm nrstem (poklesem) na = vymyk se ji stabiln nkolik let vykazuje 10% prstek HDP Azerbjdn ropa z Kaspickho moe -dokonen ropovodu po trase Baku Tbilisi Ceyhan (Turecko), m se zem napojila na mezinrodn trhy

8. 10 zem s nejvt zadluenosti - 2007 1. Zimbabwe 190 % 2. Libanon 188 3. Japonsko 182 4. Seychely 143 5. Jamajka 134 6. Itlie 106 7. Egypt 105 8. Sdn 97 9. Singapur 95 10. Belgie 86 daje nejsou azeny podle absolutnho dluhu, ale dluhu relativnho, podle % HDP zem. - jsou zde zem chud i bohat - proto neplat, e by zadluen podkopvalo ekonomick rst - zle na tom, na co se penze vyuij zda na investovn do podpory ekonomickho rstu i nap. na zbrojen, jdlo.

9. 10 nejchudch stt svta (2007) 1. DR Kongo 300 2. Zimbabwe 500 3. Librie 500 4. Somlsko 600 5. Guinea Bissau 600 6. Komory 600 7. alamounovy ostrovy 600 8. Niger 700 9. Etiopie 700 10. Stedoafrick republika700 Svtov prmr 9900 HDP v USD na 1 obyvatele (podle parity kupn sly) - zem s nestabilnmi reimy , nien obanskmi vlkami - vymlouvat se na bval kolonie je pozd - nkter velmi mnoho nerostnch surovin (m, diamanty..)

10. 10 nejbohatch stt svta (2007) 1. Lucembursko 80 800 2. Katar 75 900 3. Norsko 55 600 4. Kuvajt 55 300 5. S.A.E 55 200 6. Singapur 48 900 7. USA 46 000 8. Irsko 45 600 9. Rovnkov Guinea44 100 10. vcarsko 39 800 39. R 24 400 HDP v USD na 1 obyvatele (podle parity kupn sly) - pokles dolaru ad USA za ropn zem, protoe zrove stoup cena ropy

11. Zemdlstv svta zajiuje vivu lidstva a produkuje suroviny pro prmysl geografie zemdlstv-studuje zemn diferenciaci zemdlsk vroby rozmstn zemdlsk vroby je ovlivovno: a) prodnmi faktory - pda, georelif a podneb b) socioekonomickmi faktory - trh (spoteba; intenzivn v obydlench oblastech a extenzivn v mlo obydlench), doprava a pracovn sly - 36% rozlohy pevniny Zem je uvno pro zemdlstv - pracuje v nm 1,1 mld. lid

12. Dlen svtovho zemdlstv v rozvinutch zemch pevauje agroprmyslov komplex , kter zahrnuje: a) prmysl dodvajc vrobn prostedky pro zemdlstv b) vlastn zemdlskou vrobu c) odvtv zajiujc dopravu, skladovn, zpracovn a odbyt - vysok stupe mechanizace a chemizace v rozvinutch zemch v rozvojovch zemch pevld naturln vroba ; zemdlstv se zde len na: a) tradin sektor zemdlstv - drobn hospodstv bez stroj a hnojiv b) modern sektor - plantn hospodstv , zce specializovan; stroje hnojiva, zavlaovn

13. Dlen svtovho zemdlstv zelen revoluce - v 60. a 70. letech; dky n se nkter rozvojov zem staly v produkci obilovin sobstanmi samozsobiteli v plnu bylo zahrnuto zavdn novch druh plodin, uml zavlaovn a aplikace modernch metod zemdlsk vroby

14. Rostlinn vroba jejm kolem je pstovn plodin jako potravin, krmiv a surovin pro zpracovatelsk prmysl a) obilniny - jako potravina, vroba sladu, krobu a jako jadrn krmivo - vce ne polovina prmrn energetick spoteby lidstva nejvce penice, kukuice a re nejvt producenti - USA, na, Indie a Rusko nejvt exporti - USA, Kanada, Francie a Austrlie b) olejniny - 2/3 svt. spoteby tuk, sja, slunenice, epka, podzemnice olejn, olivovnk, kokosov a olejn palma c) hliznat rostliny - brambory, batty, maniok, jamy d) cukrov ttina a cukrov epa e) ovoce a zelenina f) pochutiny-aj, kva a kakao g) lutniny nepotravinsk plodiny - tabk, kauukovnk a textiln kultury

15. 10 nejvtch producent re 1. na 180,5 2. Indie 128,0 3. Indonsie 54,1 4. Banglad 39,8 5. Vietnam 35,9 6. Thajsko 23,9 7. Barma (Myanmar) 23,7 8. Filipny 14,5 9. Brazlie 13,3 10. Japonsko 10,9 v mil. tun - pedevm oblasti monzunov Asie - velk mnostv vody

16. 10 nejvtch producent penice 1. na 92,0 2. Indie 72,1 3. USA 58,7 4. Rusko 45,4 5. Francie 39,7 6. Kanada 25,9 7. Nmecko 25,4 8. Turecko 21,0 9. Austrlie 20,4 10. Pkistn 19,5 R 5,0 v mil. tun - pedevm na SV - uivit obyvatelstvo - mn lidnat zem - pro vvoz

17. 10 nejvtch producent kukuice 1.USA 299,9 mil. tun 2.na 130,4 3.Brazlie 41,8 4.Mexiko 22,0 5.Francie 16,4 6.Argentina 15,0 7.Rumunsko 14,5 8.Indie 14,0 9.Itlie 11,4 10.Indonsie 11,2 R 0,6

18. 10 nejvtch producent brambor 1.na 70,0 2.Rusko 35,9 3.Indie 25,0 4.Ukrajina 20,8 5.USA 20,7 6.Polsko 14,0 7.Nmecko 13,0 8.Blorusko 9,9 9.Nizozemsko 7,5 10.Francie 7,3 R 1,0 v mil. tun - brambory zachrnily kdysi Evropu od hladomoru - pstuj se v mn rodnch pahorkatinch a vrchovinch

19. 10 nejvtch producent cukrov epy 1.Francie 30,6 mil. tun 2.USA 27,2 3.Nmecko 27,2 4.Rusko 21,8 5.Ukrajina 16,6 6.Turecko 13,5 7.Polsko 12,7 8.Velk Britnie 8,9 9.Itlie 8,5 10.panlsko 7,0 R 3,5 - pstovn tto plodiny je zleitost Evropy - vjimku tvo USA a Turecko - v USA se pstuje epa i ttina souasn - jinak jsou zem epov a ttinov

20. 10 nejvtch producent cukrov ttiny 1.Brazlie 416,3 mil.tun 2.Indie 236,2 3.na 91,0 4.Thajsko 65,0 5.Pkistn 53,4 6.Mexiko 45,1 7.Kolumbie 40,0 8.Austrlie 37,0 9.Filipny 32,5 10.USA 26,3

21. 10 nejvtch producent kvy 1.Brazlie 2467 2.Vietnam 835 3.Indonsie 700 4.Kolumbie 685 5.Mexiko 311 6.Indie 270 7.Etiopie 260 8.Guatemala 217 9.Uganda 186 10.Honduras 185 Peru 185 v tis. tun zem pvodu - kvy se sklid vc ne kakaa a aje dohromady 1. Region Latinsk Amerika 2. Region J, JV Asie 3. Region rovnkov Afrika

22. ivoin vroba ivoin vroba - navazuje na rostl. vrobu zhodnocovnm jejch zdroj petven v ivoin produkty (maso, tuk, vejce) zajitn psunu ivoinch blkovin pro lidi jej intenzita se vyjaduje mnostvm uritho vyrobenho produktu na jednotku zem. plochy nebo orn pdy 2 typy : a) extenzivn - koovn, polokoovn, transhumace a modern chov b) intenzivn - vvojov co stlho typu, stl chov a stjov chov chov skotu - 90% svtov spoteby mlka a 30% masa hl. exporti - Austrlie, SRN, Francie a N. Zland ; produkce mlka v zalidnnch oblastech chov prasat - 2/5svt. spoteby masa, velice produktivn dky mal nronosti zvat a rychl produkci , hlavn v prmyslovch sttech, nejvce v n a oblastech mrnho a chladnjho klimatu

23. chov ovc - chovu na vlnu; nejextenzivnj - hl. v Austrlii a na N. Zlandu chov drbee - na maso, vejce a pe rybolov samostatn odvtv; lov a chov ryb a lov ostatnch vodnch ivoich; podl poklesl nsledkem peloven nejvt lovit jsou v Pacifiku sladkovodn ryby ve vchodn a jin Asii narst vznam akvakultury a marikultury tvorba vodnch farem a plant; lov kytovc omezen lesnictv - samostatn odvtv 1/3 rozlohy vech kontinent hospodsk a klimatick initel zpevuj pdu svmi koeny rekrean funkce nejvznamnj lesn oblasti: severn lesn psmo (pevn jehlinany) jin lesn psmo (ekvatoriln a tropick klimatick zna; detn pralesy; likvidace); tba deva vzrostla hlavnmi exportry jsou USA, Rusko a Skandinvie lov koeinov zve v polrnch oblastech

24. Nejvt producenti masa 1) Kuec maso 3) Vepov maso 1.USA 15,514 tis. tun 2.na 9,895 3.Brazlie 8,668 4.Mexiko 2,225 5.Indie 1,650 2) Hovz maso 1.USA 11,261 tis.tun 2.Brazlie 7,774 3.na 6,779 4.Argentina 3,024 5.Indie 2,966 1.na 48,818 tis. tun 2.USA 9,312 3.Nmecko 4,323 4.panlsko 3,176 5.Brazlie 3,110

25. Prmysl svta vedouc odvtv materiln vroby geografie prmyslu studuje rozmstn, zemn strukturu prmyslov vroby rozmstn prmyslov vroby je ovlivnno tmito lokalizanmi faktory: a) prodnho charakteru (voda, klimatick pomry) uplatuj se jako podmnky rozmstn, jejich vliv kles b) socioekonomickho charakteru (trh, pracovn sla) se projevuj ve vztahu k rozmstn prmyslu jako initel i jako podmnky rozmstn

26. Prmysl svta lokalizace novch prmyslovch objekt je stle vce ovlivovna mezinrodn dlbou prce a ekonomickou integrac zasahuj zde i ekologov technologick parky - vdeckovzkumn komplexy pi univerzitch laboratoe, vdeck a vzkumn zvody (nap. Sillicon Valley nebo Isar Valley) charakteristick pro rozmstn prmyslu je jeho stediskov charakter

27. prmyslov komplexy - jsou to: a) komplexy kamenouheln a metalurgick b) hndouheln a energochemick c) strojrensk d) pstavn - v rozvinutch zemch na zklad dovozu surovin prm. oblasti - v zemch s bohatou prmyslovou tradic hust s zvod a komplex s dokonalou dopravn infrastrukturou nejvznamnj - USA, zpadn Evropa a Japonsko

28. Odvtv prmyslu 1) tebn prmysl zkladnou prmyslov vroby - asi 8% svt. prm. produkce - zvisl na nerostnch surovinch ti typy arel : a) pnevnho typu - takka souvisl loiska hlavn eleznch rud, ropy a zemnho plynu b) ohniskovho typu - men loiska rud neeleznch kov, legovacch kov, chemickch surovin a nerudnch zdroj c) rozptlenho typu - mal loiska vzcnch a drahch kov i dalch nerostnch surovin nejvznamnj tebn oblasti jsou zpad USA, Mexick zliv, Sibi, SV a JV na, S a Z Austrlie

29. hnd uhl a ern uhl 1.Nmecko 182 mil. tun 2.na 79 3.USA 76 4.ecko 72 5.Rusko 70 R 48.3 1.na 1,521 milion tun 2.USA 932 3.Indie 373 4.Austrlie 285 5. JAR 242 R 14.6 - Celosvtov produkce hndho uhl je ptkrt ni ne produkce ernho uhl - V R je daleko vy produkce hndho uhl Nejlep kvality dosahuje ANTRACIT nejvc se t v n

30. ropa zemn plyn 1. Sadsk Arbie 11 100 2. Rusko 9 870 3. USA 8 322 4. rn 4 150 5. Mexiko 3 784 6. na 3 710 7. Kanada 3 092 8. Norsko 2 978 9. Venezuela 2 802 10. Kuvajt 2 669 1. Rusko 656 2. USA 490 3. Kanada 178 4. rn 101 5. Alrsko 84 6. Velk Britnie 84 7. Norsko 83 8. Nizozemsko 76 9. Indonsie 74 10. Sadsk Arbie 68 - v tiscch barel za den - v miliardch kubickch metr

31. uran zinek 1.Kanada 11,597 tun 2.Austrlie 8,982 3.Kazachstn 3,719 4.Rusko 3,280 5.Nigrie 3,245 esko 412 1.na 2,300 tis. tun 2.Austrlie 1,300 3.Peru 1,200 4.Kanada 790 5.USA 739 - R je jedinou zem EU, kde se t uran - uran je jedin kov, kter se t v R - jedin esk dl v provozu Doln Ronka pobl ru n. Szavou v minulosti mnohem vce ti pro sovtsk jadern zbran (mnostv utajovno) - zinek je po eleze, mdi a hlinku 4. nejvce prmyslov vyrbnm kovem - vyrb se ze sulfidickch rud pedevm ze sfaleritu - Nejbnj slitinou je mosaz (Cu+Zn)

32. olovo m 1.na 950 tis. tun 2.Austrlie 678 3.USA 445 4.Peru 306 5.Mexiko 139 1.Chile 5,410 tis.tun 2.USA 1,160 3.Peru 1,040 4.Austrlie 854 5.Indonsie 840 - olovo se vyrb z rudy galenit - 80% se recykluje R ron recyklac vyrob 15 t olova - olovo je jedovat - m byla prvnm kovem , kter se lovk nauil zpracovvat (u ns 4000 let p.n.l.) Slitiny lep vlastnosti: 1) BRONZ slitina mdi a cnu 2) MOSAZ slitina mdi a zinku

33. elezn ruda zlato 1.na 310 mil.tun 2.Brazlie 255 3.Austrlie 231 4. Indie 121 5. Rusko 97 1. JAR 341 t 2. Austrlie 259 3. USA 258 4. na 215 5. Peru 173

34. Odvtv prmyslu 2) zpracovatelsk prmysl - zahrnuje ty druhy vrobn innosti, kter se zabvaj pracovvnm surovin a polotovar prmyslovho a zemdlskho pvodu, vstavbou a kompletac objekt pro vrobn i jin ely, drbou a opravami vrobk a zazen a) hutnictv-metalurgie-vroba oceli , eleza neeleznch kov a jejich slitin, vytv materilovou zkladnu pro strojrenstv a stavebnictv - dl se na primrn a sekundrn (kovov odpad) b) strojrenstv - vedouc odvtv prmyslov vroby - vyrb prostedky zabezpeujc mechanizaci, automatizaci a zen hospodstv - rozsah a rove v jednotlivch zemch je ukazatelem jejich ekonomick vysplosti a kvality vdeckovzkumn zkladny - dl se na veobecn, dopravn, elektrotechnick a elektronick - sousteuje se pedevm v S Americe, Z Evrop, V a JV Asii

35. 10 nejvtch producent oceli (2007) 1.na 489,0 mil. tun +15,7 % 2.Japonsko 120,2 +3,4 3.USA 97,2 -1,4 4.Rusko 72,2 +2,0 5.Indie 53,1 +7,3 6.Jin Korea 51,4 +6,0 7.Nmecko 48,5 +2,8 8.Ukrajina 42,8 +4,7 9.Brazlie 33,8 +9,3 10.Itlie 32,0 +1,2 nejene na vede s obrovskm nskokem (vyrb tyikrt vce oceli ne druh Japonsko), ale dosahuje i neuvitelnho nrstu produkce , a to kadoron. Japonsko a Jin Korea eleznou rudu dov , pesto vyrb oceli obrovsk mnostv. nrst oproti roku 2006

36. Odvtv prmyslu 3) chemick prmysl - vrazn ovlivuje rozvoj a technick pokrok v hospodstv nron na vodu nerychleji rostouc je petrochemie a vroba prmyslovch hnojiv, produkce plast, kys. srov a chem. vlken hlavn v Z Evrop, S Americe, V a JV Asii a SNS

37. Odvtv prmyslu 4) spotebn prmysl - zahrnuje skupinu prm. odvtv s titm ve vrob spotebnch pedmt krtkodob a dlouhodob spoteby m 2 sti: a) obory dodvajc levnou, hromadnou produkci irok spoteby , vyadujc mn kvalifikovan prac. sly obuvnictv, textil hlavn v rozvojovch zemch b) obory s drahmi vrobky a kvalifikovanou pracovn silou - klenotnictv, koenictv.. hlavn ve vysplch sttech

38. Odvtv prmyslu 5) potravinsk prmysl - zahrnuje adu prm. obor zpracovvajcch produkty zemdlstv m 2 kategorie , lic se rozsahem a charakterem rozmstn: a) obory zabvajc se zpracovvnm importovanch produkt -vroba trvanlivch produkt v rozshlch provozech b) mn rozshl provozy orientovan na suroviny (konzervrny, cukrovary) anebo orientovan na spotebitele (pekrny, pivovary..) specifickm oborem je zde tabkov prmysl ; nejvtm producentem je na

39. 10 zem s nejvt spotebou piva 1.esk republika 156,9 litru/osobu 2.Irsko 131,1 3.Nmecko 115,8 4.Austrlie 109,9 5.Rakousko 108,3 6.Velk Britnie 99,0 7.Belgie 93,0 8.Dnsko 89,9 9.Finsko 85,0 10.Lucembursko 84,4 Kad obyvatel esk republiky, vetn kojenc a zapishlch abstinent, vypije statisticky piblin jedno pivo denn

40. Doprava svta = clevdom lidsk innost pemisujc lidi, nklady, energii, zprv a informace v prostoru len se podle prosted , ve kterm se uskuteuje: a) pevninsk doprava eleznin - nejdleitj v nkladn doprav hromadn a objemn nklady na stedn a velk vzdlenosti , kter nepodlhaj zkze nejhust s v Evrop vysokorychlostn vlaky ve Francii a Japonsku normln rozchod je 1435 mm

41. Stty s nejdel st eleznic 1. USA 226 612 kilometr 2. Rusko 87 157 3. na 75 438 4. Indie 63 221 5. Nmecko 48 215 6. Kanada 48 068 7. Austrlie 38 550 8. Argentina 31 902 9. Francie 29 370 10. Brazlie 29 295 21. Rumunsko 11 385 22. R 9 597 23. Turecko 8 697

42. Doprava svta Silnin - mal kusov a rychle se kazc zsilky a osobn doprava nejdel silnin s USA nejdel dlnice je Transamerick na svt je asi 550 mil. Vozidel Porubn - nejprogresivnj, jednosmrn - ropa, zemn plyn a jejich derivty na velk vzdlenosti nejvce v S Americe peprava z oblast tby do vvoznch pstav a z dovoznch pstav do mst zpracovn podmosk hlavn v Severnm moi

43. Doprava svta Vnitrozemsk plavba -pomal, levn splavovn a budovn umlch vodnch cest objemn nklady - devo, uhl, rudy, obil atd. hlavn v S Americe a v Evrop , dle i v n

44. Doprava svta b) nmon doprava hlavn hromadn nklady na velk vzdlenosti osobn jen mlo 2 formy: Trampov - nen vzna na stanoven linky Linkov - m pevn stanoven trasy pstavy i lod jsou vtinou specializovan : Pstavy - vvozn a dovozn Lod - univerzln, kontejnerov, tankery a bulkcarriery nejvt pstavy - Rootterdam, Singapr, Hong Kong dlen dle vzdlenosti: transocensk kabotn podl pobe

45. Nejvt pstavy svta 1. Shanghai (anghaj) na 537 mil. tun 2. Ningbo-Zhoushan na 424 3. Singapur Singapur 390 4. Rotterdam Nizozemsko 382 5. Guangzhou (Kanton) na 302 6. Tianjin na 258 7. South Louisiana USA 238 8. Xianggang (Hongkong) na 238 9. Pusan Jin Korea 230 10. Qingdao na 224 - podle pepravenho nkladu v mil.metrk

46. Doprava svta c) leteck doprava - hlavn peprava osob na velk vzdlenosti a peprava nklad rychl a relativn bezpen nejvt letit: Atlanta, Chicago, L.A .

47. Nejvt letit svta 1. Atlanta, Hartsfield-Jackson (ATL) 84,8 mil. pasar 2. Chicago, OHara (ORD) 77,0 3. London, Heathrow (LHR) 67,5 4. Tokyo, Haneda (HND) 65,8 5. Los Angeles (LAX) 61,0 6. Dallas, Fort Worth (DFW) 60,2 7. Paris, Charles de Gaulle (CDG) 56,8 8. Frankfurt (FRA) 52,8 9. Beijing, Capital (PEK) 48,7 10. Denver (DEN) 47,3