Radioaktivita, radionuklidy, ionizuj c z ren , d vky, jednotky, cinky, ochrana - PowerPoint PPT Presentation

radioaktivita radionuklidy ionizuj c z en d vky jednotky inky ochrana l.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Radioaktivita, radionuklidy, ionizuj c z ren , d vky, jednotky, cinky, ochrana PowerPoint Presentation
Radioaktivita, radionuklidy, ionizuj c z ren , d vky, jednotky, cinky, ochrana

play fullscreen
1 / 63
Download
Download Presentation

Radioaktivita, radionuklidy, ionizuj c z ren , d vky, jednotky, cinky, ochrana

Presentation Transcript

  1. Radioaktivita, radionuklidy, ionizující záření, dávky, jednotky, účinky, ochrana

  2. Radioaktivita existuje od počátku vesmíru, radionuklidy jsou v zemi, v nás, v ovzduší, v potravinách, technická civilizace navíc vnáší radiaci uměle připravenou.

  3. Stavba atomu a vysvětlení velikosti Kdyby bylo atomové jádro velké jako pingpongový míček uprostřed Václavského náměstí, jeho elektronový obal by se koupal ve Vltavě.

  4. Vysvětlení, co je to izotop • Izotopy jednoho prvku jsou atomy se stejným počtem protonů a různým počtem neutronů v jádře. • Většina prvků má několik izotopů. Mohou být přírodní i uměle vyrobené. • Izotopy jednoho prvku mají stejné chemické vlastnosti, ale různé fyzikální vlastnosti. • Některé izotopy jsou nestabilní, samovolně se přeměňují a uvolňují přitom ionizující (radioaktivní) záření. Říká se jim radioizotopy. • 95 % známých druhů atomů (izotopů) je radioaktivních

  5. Některé atomy (přírodní i umělé) nejsou stabilní, samovolně se přeměňují na jiné atomy a vyzařují při tom záření. Nestabilní jádro se přemění na jiné a na jádro helia. Zářiče alfa jsou např. 235U, 238U, 234U, 241Am, 222Rn, 226Ra V jádře atomu se přemění neutron na proton za současného vyzáření elektronu a antineutrina. Zářičem beta minus je např. tritium, 40K, 234Th, 210Pb. Zářičem beta plus (vyzáření pozitronu -antielektronu) je např. 52Mn, 11C. Nestabilní, excitované jádro přechází do stavu s nižší energií vyzářením fotonu - kvanta elektromagnetické energie. Částice gama je elektromagnetické vlnění s velmi krátkou vlnovou délkou.

  6. Radioaktivita ubývá s časem. Každý radionuklid má charakteristickou konstantu - poločas přeměny. Ionizující záření není závislé na změnách teploty, tlaku, ani na chemických reakcích radionuklidů. Ubývá však s časem. Poločas přeměny je doba, za kterou se přemění právě polovina všech radioaktivních jader přítomných na začátku děje. Za další poločas přeměny se pak rozpadne opět polovina (tj. zbývá 1/4 původních jader) atd. Jaderná přeměnaje statistický děj a její pravděpodobnost je stejně veliká pro všechny stejně velké časové intervaly. Za dobu odpovídající 10 poločasům přeměny klesne aktivita na tisícinu původní hodnoty. Za tuto dobu radioizotop prakticky zanikne (vymře). Přeměněné atomy ovšem nezmizí - staly se z nich atomy dceřiného prvku. Poločasy přeměn se pohybují od zlomků sekundy do milionů let.

  7. Kde se bere radioaktivita • Kosmogenní radionuklidy • Tritium 3H (poločas 12,5 let) • Uhlík 14C (poločas 5730 let) • Radionuklidy primární • Draslík 40K (koncentrace 3.10-3 %, poločas 1,26x109 let) • Thorium 232Th (koncentrace 8-12x10-6 %, poločas 1,4x1010 let) • Uran 238U (konc. 2-4x10-6 %, poločas 4,5x109 let) , 235U (7x108 let) • Radionuklidy sekundární • Radionuklidy rozpadových řad - thoriová, uranová, aktinouranová Ale kde se tu vzaly ty primární? Z výbuchů supernov před miliardami let ve vesmíru.

  8. Veličiny a jednotky • Aktivita - počet jaderných přeměn za jednotku času. Jednotkou je becquerel (Bq). • Dávka – množství energie předané jednotce hmotnosti prostředí. Jednotkou je gray (Gy). (Přirovnání: absorbovaná dávka 10 Gy způsobí akutní nemoc z ozáření. Pro muže o hmotnosti 80 kg to představuje energii 800 J. Sklenice vody o objemu 3 dcl se touto energií ohřeje o 0,6 stupně C.) • Dávkový ekvivalent – zohledňuje to, že různé druhy záření mají při shodné dávce různý vliv na živou tkáň. Jednotkou je sievert (Sv). • Příkon dávkového ekvivalentu – působení záření v čase (Sv/h) Přirovnání: hrubým odhadem lze říci, že materiál s aktivitou 300 Bq/l nás ozáří dávkovým ekvivalentem 10 μSv (záleží na druhu záření).

  9. Rozdělení zdrojů ozáření pro průměrného obyvatele světa (Zdroj: UNSCEAR, IAEA) Spad z testů jaderných zbraní jiné (z toho výpusti z jaderných Instalací činí 0,04 %) 0,30% 0,13% medicína 11% radon v domech (průměr) Kosmické záření 49% 14% Záření z půdy a hornin Přírodní radionuklidy 17% v lidském těle 9%

  10. Rozdělení zdrojů ozáření pro průměrného obyvatele světa (Zdroj: UNSCEAR, IAEA)

  11. Přibližné podíly přírodního a „umělého“ ozáření průměrného lidského jedince. Přírodní zdroje: 1. Kosmické záření - ze Slunce a z hlubin vesmíru. Některé složky vznikají v atmosféře Země srážkami s primárním kosmickým zářením. Dávka od kosmického záření roste s nadmořskou výškou. 2. Rozpadem radia v zemské kůře vzniká radioaktivní plyn radon, který z podloží proniká do domů nebo do pitné vody. Radon je zářičem alfa, záření tedy není nebezpečné pro povrch našeho těla. Nebezpečné je vdechování tohoto plynu, neboť dceřiné produkty vzniklé přeměnou radonu se mohou usadit v plicích a způsobit tak ozáření nechráněné plicní tkáně. 3. Zemská kůra obsahuje přírodní radioaktivní prvky, nejčastěji uran, thorium, radium. 4. Významným přírodním radioizotopem je izotop draslíku 40K. Obsahují ho takřka všechny potraviny i naše vlastní tělo. Přírodní radionuklidy obsahuje i vzduch a voda. Umělé zdroje: 5.Televizní nebo počítačové obrazovky, svítící ciferníky hodinek a přístrojů, průmyslové zářiče používané v defektoskopii, ke sterilizaci nebo ve výzkumu. 6. Z umělých zdrojů záření představují největší podíl lékařské aplikace - použití záření a radionuklidů při vyšetření nebo při léčení např. rakoviny. 7. Jaderné elektrárny, výrobny paliva, přepracovací závody a úložiště jaderného odpadu přispívají k celkovému průměrnému ozáření asi setinou procenta. Pozn.: pokus o rekonstrukci pravděpodobného rozložení v ČR, trochu se liší od údajů UNCSEAR na předchozím slajdu, které průměrují celý svět. Pro sjednocení doporučuji používat UNSCEAR.

  12. Přírodní radiační pozadí v různých částech světa se liší Čechy - cca 3 mSv/rok Irán (Ramsar) - až 400 mSv/rok Indie (Kerala) - až 17 mSv/rok Brazílie (Guarapari) - až 175 mSv/rok www.suro.cz

  13. Prapůvodní (primordiální) radionuklidy Zdroj: FJFI

  14. Kosmické záření • primární - při průchodu atmosférou se pohlcuje, ubývá • sekundární - vzniká interakcemi v atmosféře tvoří se elektron-pozitronové páry, ty ztrácejí energii srážkami, vzniká záření gama, děj se opakuje. • na povrch atmosféry dopadají desetitisíce částic/m2 každou sekundu • na povrch Země dopadá 180 částic/m2 každou sekundu • ve výšce 4 500 m. n. m. je jich 2,5 x více • Druhy záření: ze Slunce protony (90%), alfa částice, z galaxie protony, miony, těžší jádra (Fe, S, Al...) • tvrdá složka - rychlé protony, heliony (alfa), těžká jádra • měkká složka - elektrony (beta), fotony (gama) Přirovnání: bydlet jeden rok v Dukovanech u skladu použitého jaderného paliva znamená stejné zvýšení dávkového ekvivalentu jako přestěhovat se v domě o patro výše.

  15. Kosmogenní radionuklidy(vzniklé působením kosmického záření) Podíl kosmogenních radionuklidů na dávce je zanedbatelný (celosvětový průměr - odhad 0,01 mSv/rok). Zdroj: FJFI

  16. Radionuklidy produkované lidmi Zdroj: FJFI

  17. Radioaktivita některých materiálů Zdroj: WNA

  18. následující 3 slajdy jsou převzaté z prezentace p. Drábové včetně její grafiky

  19. Příklady expozic ionizujícímu záření včetně limitů platných v ČR

  20. Porovnáníradioaktivity v prostředí ČR Černobyl 10-100 Bq/m3 Radon v budově 10 -1000 Bq/m3 Radon v atmosféře 5 -10 Bq/m3 Stavební materiál 10 000-1000 000 Bq/m3226Ra, 232Th, 40K 137Cs…5 000 Bq/m2 V těle 40K ~4000 Bq Hornina/půda : 10 000-1000 000 Bq/m3 226Ra, 232Th, 40K Radon ve výšce 1m: 10 000 – 100 000 Bq/m3 (ale i >1 000 000 Bq/m3) Lékařské ozáření Diagnostika (nucl. medicína) 1 000 000 - 100 000 000 Bq Terapie štítné žlázy 10 000 000 000 Bq (131I) přírodní ozáření v ČR ~3 mSv/ročně (max 1000 mSv/ročně)

  21. Inhalace radionuklidů po havárii v Černobylu vs. inhalace přírodního radonu Pro porovnání 1 mSv …. ~100 000 Bq (<< 1 mSv) Radon ef.dávka 30.4-10.5.86 venku 0,007-0,01 mSv uvnitř budov ~0,1 mSv ČR maximum >50 mSv

  22. ve 3 000 m n. m. ve 2 000 m n. m. v 1 000 m n. m. na hladině moře Radiační dávky z přírodních a antropogenních zdrojů Zdroj: Siemens

  23. Příklady aktivit Průměrná aktivita v podzemní vodě v ČR 15 Bq/l (Tato aktivita je výrazně vyšší, než aktivita hornin v tomtéž místě z důvodu rozpouštění při dlouhodobém kontaktu). Radonová voda v Lázních Jáchymov 10 000 Bq/l (0,7-18,5 Bq/m3) Whisky 2 000 Bq/l Káva 1000 Bq/kg Čaj 700 Bq/kg Para ořechy (Brazílie) 460 Bq/kg Aktivita 14C v lidském těle (70 kg) 2 500 Bq Aktivita 40K v lidském těle (70 kg) 2 000 – 7 600 Bq 1 kg zemské kůry (průměr) 70 Bq uranu a 50 Bq thoria 1 kg uhlí (průměr) 50 Bq draslíku 40, 20 Bq thoria, 20 Bq uranu, 20 Bq radia, 20 Bq polonia 1 kg uhelného popele 265 Bq 40K, 70 Bq Th, 200 Bq U, 240 Bq Ra, 1 700 Bq Po 1 kg průměrné rostlinné hmoty 0,01 - 0,1 Bg Vzduch (průměr v m3) od 0,1 Bq nad mořem po10 Bq nad pevninou Radon z půdy uniká do atmosféry průměrnou rychlostí 20 Bq na m2 za sekundu

  24. Průměrný roční příjem přírodních radionuklidů ingescí a inhalací (Hůlka 2006) Zdroj: FJFI

  25. Úrovně aktivity v půdě závisí na typu půdy, minerálovém složení a hustotě. Zde pro výpočet uvažujeme ~1.58 g/cm3.

  26. Přírodní radioaktivita oceánů Objemy oceánů dle 1990 World Almanac: Pacifik = 6.549 x 1017 m3 , Atlantik = 3.095 x 1017 m3 , celkem = 1.3 x 1018 m3 (E = Exa = trilion = 1018 P = peta = biliarda = 1015 )

  27. Stručný přehled radionuklidů používaných v nukleární medicíně Zdroj: FJFI

  28. Dávkové ekvivalenty v medicíně Zdroj: SÚRO

  29. Porovnání radiačních dávek Zdroj: www.nrc.gov

  30. Porovnání radiačních dávek Zdroj: www.nrc.gov

  31. Orientační příkony dávkového ekvivalentu v různých nadmořských výškách 10 μSv/h 5 μSv/h 1 μSv/h 0,1 μSv/h 0,03 μSv/h Zdroj: IAEA

  32. Orientační dávkové ekvivalenty a příkony Přírodní pozadí cca 3 mSv/rok Kosmické záření 0,3 mSv/rok Rentgen zubů 0,1 mSv Sledování televize 0,002 mSv/hod Rentgen vnitř. orgánů 1-2 mSv Let letadlem Praha - New York a zpět 0,5 mSv Lékařsky zjistitelné účinky 0,5 Sv Černobylští hasiči 5,6-13 Sv Radioterapie nádoru prostaty až 80 Sv Spad ze zkoušek N zbraní (70. léta) 0,01 mSv/rok

  33. Příklady efektivních dávkových ekvivalentůionizujícího záření v medicíně v milisievertech (mSv) • Radioisotopová diagnostika • Statická scintigrafie ledvin 1,5 • Dynamická scintigrafie ledvin 2,2 • Dynamická scintigrafie žluční 2,3 • Scintigrafie skeletu 3,4 • Scintigrafie štítné žlázy 2,2 • Scintigrafie myokardu 7,5 Rentgenová diagnostika Snímek plic 0,05 Páteř 1,8 Břicho 3 – 8 Mamografie 0,5 Angiografie 3 – 9 CT hlava 1,1 CT tělo 9,2

  34. Dálkové lety letadlem ve výšce 10 km představují cca 4 μSv/hod

  35. Porovnání některých radiačních dávek a jejich účinků Zdroj: WNA

  36. Fyzikální účinky ionizujícího záření Příklady využití: Výroba polovodičů (monokrystal křemíku dopovaný zářením, aby měl žádané vlastnosti) Radiační barvení skla (fasáda Nové scény ND) • změna polohy částic tvořících krystalovou mřížku, vznik vakancí a intersticiálních atomů • tepelné účinky (kinetická energie) • elektrické účinky(vznikají nabité částice) • „tepelné špičky“ – poruchy, vzniklé krátkodobým lokálním ohřevem při průchodu částice (např. mikrokrystalky orientované jiným směrem než původní krystal) • vznik atomů jiného druhu v jaderných reakcích Jejich důsledkem je změna mechanických, elektrických a dalších vlastností látek, jako např. změny objemu, křehnutí materiálů, změna adsorpčních a katalytických vlastností, změny doby života nosičů náboje v polovodičích, vzrůst vodivosti izolátorů, změny barvy.

  37. Chemické účinky ionizujícího záření • primární procesy: vznik iontů, volných elektronů, radikálů, případně ve složitějších systémech i různých molekulárních produktů disociace • sekundární procesy: bimolekulární chemické reakce, záchyt elektronů na částicích s velkou elektronovou afinitou za vzniku záporných iontů, rekombinace elektronů a kladných iontů za vzniku radikálů atp. Primární procesy jsou bezprostředním důsledkem interakce záření s materiálem, k sekundárním procesům dochází následně mezi produkty primárních procesů. Může dojít k řetězové reakci. V organických látkách : • rozrušování a změny uspořádání kovalentních vazeb v molekulách, degradace nebo naopak síťování nebo roubování polymerů, • polymerace monomerů Příklady využití: radiační vulkanizace vytvrzování laků

  38. Biologické účinky ionizujícího záření Chemický základ • excitace, ionizace (do 10-14s po interakci) • radiolýza vody, vznik radikálů • štěpení kovalentní vazby • vznik složitějších molekul Ve tkáni vzniká peroxid vodíku, atomární vodík a vysoce reaktivní radikály • (tím více, čím je tkáň více okysličena) Buňka • Přímý účinek (změna makromolekuly přímým zásahem nebo sekundárním elektronem) • Nepřímý účinek (radiolýza, vznik cizích bílkovin, změny propustnosti membrán) Možnost reparace - stejná dávka rozložená v čase má menší nebo žádné účinky ve srovnání s jednorázovou dávkou

  39. Účinky záření na lidský organizmus Stochastické (nahodilé) - poškozeno málo buněk, podprahová dávka nebo opakované malé dávky • Dá se vypočítat pouze pravděpodobnost újmy, žádná újma nemusí nastat • Lze odhalit (ověřit) jen pozorováním velkého množství osob • Riziko malých dávek? Vědci se zatím neshodují, nelze potvrdit ani vyvrátit, neexistuje totiž vzorek lidí, kteří by nebyli vystaveni vůbec žádné radiaci. • Je známo, že existuje „ochranný efekt“ záření (hormeze) – v místech s vyšší radioaktivitou bývá menší výskyt rakoviny (buňky reparují jakékoliv poškození) Nestochastické účinky (deterministické) - po ozáření velkou dávkou, mnoha buněk, projeví se v krátké době • Příklady • Lokální dermatitida • Zákal oční čočky • Poškození plodu • Poruchy plodnosti • Akutní nemoc z ozáření

  40. Letální dávky pro různé organizmy

  41. Ochrana před zářením • Vzdálenost - intenzita ionizujícího záření ubývá se čtvercem vzdálenosti, tj. po 10 m je 100x nižší, po 100 m je 10000x nižší, po 1 km je milionkrát nižší atd. • Čas - čím kratší ozáření, tím menší je kumulovaná dávka • Stínění - podle druhu záření: alfa záření odstíní pokožka, oděv, papír, beta záření např. hliníkový plech, gama záření beton, vrstva vody, zeminy, neutronové záření voda, polystyrén, parafín

  42. Limit pro zaměstnance ve Fukušimě (250 mSv kumulovaně, lékařsky zjistitelné vlivy na zdraví se projevují až od 500 mSv) Limit pro zaměstnance v ČR (50 mSv/r) Roční dávka pilota na trasách NY – Tokyo (9 mSv/r) Přírodní pozadí v ČR (3 mSv/r) Limit pro jednotlivce v ČR (1 mSv/r) Roční dávka od draslíku přirozeně se vyskytujícího v lidském těle (0,4 mSv/r) Porovnání některých radiačních dávek Roční příspěvek z činnosti všech jaderných průmyslových zařízení se pohybuje v setinách mSv

  43. Porovnání radiačních dávek Překlad: • 0,1 mikroSv - Snědení 1 banánu • 0,4 mikroSv - Přírodní radioaktivita lidského těla • 1 mikroSv - Užívání CRT monitoru (starší TV obrazovky) po 1 rok • 3,5 mikroSv - Extra dávka za 1 den poblíž Fukušimy (duben 2011) • 5 mikroSv - RTG zubů • 10 mikroSv - Dávka z přírodního pozadí pro průměrného jednotlivce za 1 den • 40 mikroSv - Let z New Yorku do Los Angeles • 70 mikroSv - Bydlení v kamenné nebo betonové budově po 1 rok • 100 mikroSv - RTG snímek hrudníku • 250 mikroSv - Dovolený limit ročních výpustí jaderné elektrárny v UK • 400 mikroSv - Roční dávka pro průměrnou osobu z potravin • 1 mSv - EPA (US Environmental Protection Agency) roční limit povoleného dodatečného ozáření jednotlivce z veřejnosti • 1,5 mSv - RTG snímek páteře • 2 mSv - Záření z přírodních zdrojů v UK, kterému je vystaven průměrný jedinec • 3 mSv - Mammogram • 3,6 mSv - Extra dávka za 1 den v místě 50 km SZ od Fukušimy, kde byla zjištěna vyšší úroveň radiace (v jiných místech je podstatně nižší) • 6 mSv - Dávka za 1 hodinu strávenou v Černobylu v r. 2010 • 10 mSv - Průměrný CT scan • 36 mSv - Kouření 1 a ½ balíčku cigaret denně po dobu 1 roku (tabák obsahuje polonium a další přírodní radioizotopy) • 50 mSv - Maximální roční dávka povolená pro profesionální pracovníky se zářením v USA i ČR • 100 mSv - Roční dávka, při které může ke zvýšení pravděpodobnosti onemocnění rakovinou • 250 mSv - Dávkový limit pro záchranáře v USA když zachraňují životy u radiačních havárií • 400 mSv - Maximální radiační úroveň změřená ve Fukušimě za hodinu • Zvýšení rizika rakoviny u 1 člověka z 250 (500 mSv), lékařsky zjistitelné změny krevního obrazu (pokles počtu krvinek), návrat do normálu během několika dní • 1 000 mSv - Dočasná nemoc z ozáření, zvracení, pokles počtu krvinek, není smrtelné. Tento dávkový příkon za 1 hodinu byl naměřen na hladině vody v podzemním tunelu pod Fukušimským reaktorem č. 2 • 2 000 mSv - Vážná nemoc z ozáření, zvracení, uzdravení pravděpodobné. • 4 000 mSv - Extrémně vážné ozáření, přežití možné při okamžité lékařské pomoci • 5 000 mSv – Extrémně vážné ozáření, vysoká pravděpodobnost úmrtí • 6 000 mSv – obvykle smrtelná dávka • 10 000 mSv – smrtelná dávka • 30 000 mSv – smrt během 2 – 3 týdnů • 50 000 mSv – 10 minut v aktivní zóně černobylského reaktoru po roztavení paliva • 100 000 mSv – smrt do několika hodin Riziko záleží nejen na dávce, ale také na době expozice. Např. 1 000 mSv během hodiny znamená mnohem vážnější újmu než rozložené během 1 roku. Poznámka: je použita logaritmická stupnice, tj. rozestup hodnot není jednotkový, ale vždy desetinásobný! Trojúhelník je pouze grafický prvek. Zdroj: BBC, Guardian, Mayo Clinic

  44. S maximálním zevním ozářením na povrchu země se můžeme setkat např.: v Guarapari (Brazílie), kde na thoriových píscích naměříme hodnoty 50 μGy/h v íránském Ramsaru, kde naměříme dávkové příkony až 10 μGy/h. v radonových lázních – český Jáchymov, rakouský Bad Gastein Příklady dávkových příkonů z terestriální složky přírodního pozadí v některých zemích

  45. Přírodní pozadí 175 mSv/rok – Guaraparí, Brazílie Prospekt zve návštěvníky do slavných mořských lázní.

  46. Přírodní pozadí 400 mSv/rok – Ramsar, Irán Pomeranč – 4 mikroSv/h U obyvatele doma – 121 mikroSv/h (v ČR je cca 0,2 mikroSv/h)

  47. Hormeze • Příznivý vliv malých dávek na organismus • Adaptivní odezva • Prodloužení života • Příznivý vliv na metabolismus • Radiační lázně – léčba pohybového ústrojí • Příklady z vědeckých výzkumů Léčebné lázně Jáchymov

  48. Co se sleduje ve vzorcích životního prostředí (např. v okolí jaderných zařízení) Dávkové příkony gama Kvalitativní a kvantitativní stanovení radionuklidů: • Vzduch 131J, 134Cs, 137Cs • Voda 3H, 89Sr, 90Sr, 131J, 134Cs, 137Cs • Mléko 89Sr, 90Sr, 131J, 134Cs, 137Cs • Maso 134Cs, 137Cs • Ostatní potraviny 89Sr, 90Sr, 134Cs, 137Cs • Vegetace 89Sr, 90Sr, 95 Zr, 95 Nb, 103Ru, 131J, 134Cs, 137Cs, 141Ce, 144Ce • Půda 90Sr, 134Cs, 137Cs, 238Pu, 239+240Pu, 241Am, 242Cm Více než 50 % kolektivního dávkového úvazku je z globálního rozptýlení 14C, 85Kr, 3H

  49. Aktivita akumulovaná z radioaktivního spadu v lidském těle v letech 1960 - 1990 B