Vývoj češtiny od prajazyka po současnost

1. Vvoj etiny Centrum pro virtuln a modern metody a formy vzdlvn na Obchodn akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlic

2. Vvoj etiny etina se utvela jako samostatn jazyk piblin od 10. stolet. Dnes j mluv asi 10 milion osob v esk republice a asi 2 miliony v zahrani. Jej vvoj lze ztvrnit takto : Nostratick jazykov rodina (9000 7000 let p. n. l.) Indoevropsk jazykov rodina (5000 3000 let p. n. l.) Praslovantina (2000 let p. n. l. 600 let n. l.) Praetina (od 10. stolet) Nostratick jazykov rodina (prajazyk) 9000 7000 let p. n. l. Indoevropsk jazykov rodina 5000 3000 let p. n. l. Praslovantina 2000 p. n. l. a 600 let n. l. Jihoslov. jaz. Zpadosl. jaz. Vchodosl.j. Staroslovntina 9. stolet Praetina od 10. stolet

3. Zkladn znaky praslovantiny byly : jery (velmi krtk samohlsky , - tvrd a mkk jer - s vslovnost krtkho [u] a [i]) nosovky - nosov samohlsky dul dvojn slo ve skloovn i asovn 7 pd pi skloovn kategorie slovesnho vidu dva jednoduch tvary slovesnho minulho asu aorist a imperfektum

4. Nejdleitj hlskov zmny ve vvoji etiny: stahovn samohlsek (kontrakce vokl) , 10. 13. st. dva vokly, mezi nimi bylo j, se zmnily v dlouh prvn vokl dobr aja > dobr , znamen ije > znamen , b oja ti s > bti se p oja s > p s znik a vokalizace jer (nhrada samohlskou), 10. st. sud jery - potan od konce se zmnily v e, lich zanikly starc > staec, d n s > dnes, s vcm > s evcem znik nosovek ( > u, >, a), 11. stol. nosovka se v etin mn na u, nosovka dv nebo a r ka > ruka, d b > dub, pt > pt

5. dlka samohlsek (kvantita), 10. 13. stol. z praslovantiny zstala jen v etin a sloventin zachovna dvoj kvantita (krtk a dlouh samohlsky) pzvuk , 10. 13. stol . - pzvuk se ustlil na prvn slabice oproti praslovanskmu pohyblivmu pzvuku se v etin (a sloventin) pzvuk ustlil na prvn slabice (v rutin pohybliv, v poltin na pedposledn slabice) vznik a h ( r> , g >h ), 13. stol . mkk r > - more > moe g > h - glava > hlava pehlsky, (obmny kmenovch hlsek po mkkch souhlskch), 12. 14. stolet pehlska a >, > ie (dua due, leati leti) pehlska u > i, > (kryju kryji, slepic slepic) pehlska o > , >ie (kom koniem, mom - moiem)

6. ztrta jotace - > e, 12. - 14. stol . nbudt > nebudete, csta > cesta zmna probhla vude krom retnic (b, p, v, m) diftongizace (zmna dlouhch samohlsek na dvojhlsku) , 14. stol . > uo, mj > muoj, bh > buoh > au > ou, sd > saud > soud dal zmna se ve spisovn etin neujala, ale vzhledem k jejmu pozdjmu kodifikovn Dobrovskm se s n setkvme v obecn etin dodnes: > ej, mln > mlejn monoftongizace (zmna dvojhlsek v samohlsku), 15. stol. uo > , buoh > bh ie > , viera > vra en , 15. stol. > , zel > zel

7. zmna teslabinho aj > ej , 15. stol. kraj > krej, vajce > vejce (ale vajec, protoe a a j nen v te slabice) zmna souhlskov skupiny > ,15. stol. epn > tpn, astn > astn Nejdleitj tvaroslovn zmny znik dvojnho sla (dulu), 15. 17. stol. dul dvojn slo pro skloovn i asovn skutenost vyskytujcch se ve dvou, resp. v pru zstaly slovky dva, oba a nzvy provch orgn lidskho tla ruce, nohy atd. se dvma bratroma svma > se dvma svmi bratry znik nkterch slovesnch as , 15. stol. zanikly jednoduch minul asy aorist (brach > bral jsem) a imperfektum (beiech > bral jsem), postupn mizely pechodnky a sloen pedminul as plusquamperfektum (byl jsem nesl > nesl jsem)

8. penos koncovky m , 15. stol. koncovka 1. os. j. . sloves viem, jiem, jsem, dm, (j)mm pela i k nkterm dalm slovesm (dnen 4. a 5. tdy, dlaju > dlm) rozlien ivotnosti u muskho rodu , 16. stol . pro ivotn: koupil k > koupil kon 1. p. 4. p. pro neivotn: koupil dm > koupil dm 1. p = 4. p.

9. Seznam pouitch pramen: Balek, Vclav: esk jazyk k maturit, Infoa, Dubicko 2001 Makov, Drahue: esk jazyk pehled stedokolskho uiva, Petra Velanov, Teb 2005 Mukov, Olga a kol.: Odmaturuj z eskho jazyka, DIDAKTIS, Brno 2007 Sochrov, Marie: esk jazyk v kostce pro stedn koly, FRAGMENT, Havlkv Brod 2007 Vvoj etiny Centrum pro virtuln a modern metody a formy vzdlvn na Obchodn akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlic